První veskrze volný víkend – a podle rozvrhu by nemusel být poslední ^_^

Devatenáctý den jsem se sice vzbudil tak, abych stíhal snídani v bufetu, ale tu možnost jsem zdvořile odmítl a spal dál, abych byl o dvě hodiny později vzbuzen jakousi melodií – dlouho mi trvalo, než mi došlo, že je to telefon. Volali z recepce, že mi dorazil balíček, za ty necelé tři týdny už šestý (a další dva plus jeden normální dopis jsou na cestě). Každopádně snídani jsem zaspal, do oběda ještě zbýval nějaký čas a protože na pokoji nic k jídlu nebylo, půjčil jsem si bicykl a vyjel na nákup. Důkladně jsem se předzásobil potravinami a dobře jsem udělal, protože jsem v bufetu nestíhal ani oběd; takže mi posloužila instantní 焼きそば (za pouhých 88 jenů, oběd v bufetu by stál minimálně šestkrát či sedmkrát tolik).

Jinak se dnes na institutu jako každý rok konalo ふれあい交流祭り, kde si mohou účastnící programů Japan Foundation postavit stánek a představovat v něm svou zemi. Mimoto na něm různé další činnosti (kaligrafii apod.) organizuje komunita okolních obyvatel. Začátek festivalu opět oznámil reproduktor ve stropě s žádostí, nechť se všichni shromáždí v hale. Já se nenechal rušit od oběda a do přízemí sjel až mnohem později (jenom jsem občas pokukoval po dění z okna). Místní studenti příliš činní nebyli, přesto ale náš program SGOG dvěma stánky zastoupen byl (šlo konkrétně o Egypt a Vietnam). Aktivně jsem se festivalu zúčastnil jenom tak, že jsem od kolegyň Vietnamek dostal pamlsek a Egypťanek lístek s mým jménem v arabštině, jinak jsem byl spíš takový přívěšek k hlavní atrakci v podobě kolegy Slováka, který se svými 195 cm prostě budí pozornost (od návštěvy základní školy mu přezdívám でかいお兄ちゃん). Dlouho jsem se tam ovšem nezdržoval a šel si řešit svoje věci, když jsem na ně měl konečně čas ^_^

Neděle alias den dvacátý nestojí moc za řeč, jelikož jsem jenom odpočíval, chatoval a připravoval se na hodiny. Kromě večeře s jedním kolegou a spoustou kolegyň byla nejvíc vzrušující událostí dne večerní cesta do コンビニ, kde jsem platil další objednávku z Amazonu ^_^ Po コンビニ se mi bude v Česku hodně stýskat, jsou neskutečně 便利 ^_^

A abych příspěvek trochu oživil, tak další várka fotografií z Kjóta ^_~ Pokud umím počítat, tak na prvním snímku jsou vidět všichni členové našeho programu a jeden z lektorů (ten v prostřední řadě úplně napravo) před 伏見稲荷大社. Neptejte se mě, co jsou zač ti středoškoláci, jedna vietnamská kolegyně je cestou odchytila, aby se s námi vyfotili (oni si nás pak nadšeně vyfotili též) ^_^;

Před odchodem z 仁和寺 jsme zvěčnili ještě nějaké to 紅葉 ^_~

Před vstupem do 金閣寺 jsme sice měli zakázáno se nějak zdržovat, ale aspoň jeden snímek musí být ^_~ Zbylé dva jsou pak z doby občerstvení před odjezdem na 立命館大学.

I na 立命館大学 byla nakonec legrace ^_^

Pozn.: Copyright na fotografie patří kolegyním z Vietnamu.