Potenciálně roztomilostí překypující příspěvek bude naneštěstí bez fotek a krátký, ale to se nedá nic dělat.

Třeťáci na 貝塚市立西小学校 měli dnes dopoledne volno, aby si s námi mohli hrát. Na úvod nám  v tělocvičně sborově zazpívali písničku o přátelství, hlásky umí vytáhnout pořádně vysoko. Po nijak zajímavém 自己紹介 jsme byli provedeni po škole – opravdu nedovedu říci, jestli se jako exponáty víc cítily děti, či my ^_^ Ale ono je to úplně jedno, všichni jsme ze sebe byli navzájem nadšení a obě strany si naši exkurzi náležitě užily ^_^ Někteří osamocení studentíci však po zahlédnutí skupiny gaidžinů raději utekli (jiní to udělali, když ohledně nás něco pronesli a pak zjistili, že jim rozumíme ^_^). Po prohlídce jsme byli rozděleni do čtyř tříd, zopakovali si 自己紹介 a dali kvíz ohledně našich zemí. Minimálně polovina třídy si myslela, že v Česku máme ホワイトデー, tak jsem je vyvedl z omylu ^_^ Následně si nás děcka rozebrala, hrála si s námi, povídala si i obědvala. Často se mi je podařilo šokovat – například tím, že jíme vidličkou a nožem, nenosíme masky roušky a známe mandarinky (našinci jsou zase pokaždé ohromeni tím, jak si i přes použití jiných jazyků rozumím s kolegou Slovákem).

Odpoledne nám pak byly představeny různé učebnice japonštiny, slovníky i cvičebnice a rovnou jsme si mohli vybrat, na co použijeme v sedmém dni zmíněný čtyřtisícový dar. Zmizel s jednou položkou, další čtyři a půl tisíce jenů (a to po 10% slevě) pak budu platit ze svého (díky příspěvkům na jídlo atd. možná ne, ale to je věc jiná).

A když už jsem byl v tom utrácení, rozhodl jsem se (opět) navštívit ブックオフ. Není nejblíže, tak jsem si pro cestu do něj poprvé vypůjčil místní bicykl. Z pozice chodce člověk ledacos přehlédne, ale na kole jsem jasně viděl, jaký je japonská silniční doprava nepořádek. Někde jsou značené přechody pro chodce, jinde nikoliv, na světelné křižovatce mohou být dva přechody řízené světly, druhé dva ne, cyklisté si jezdí, jak se jim zlíbí (klidně i v protisměru), restaurace si před vjezd umisťují majáčky, takže všude pořád něco zbytečně bliká (pak je někde brána, jež smysluplně bliká při výjezdu auta, ta ale naštěstí zároveň i mluví)… Plus ta chrastítka, co tu máme k zapůjčení, na nich jezdit je umění ^_^;

Pozn.: Napsat by se toho dalo ze dneška víc, ovšem deportaci riskovat nehodlám ^_~