Kjóta není nikdy dost, obzvláště v dobré společnosti ^_~

Do poslední chvíle nebylo jasné, kdo se sobotního výletu zúčastní, nakonec se jelo ve složení Česko/Čína/Vietnam v poměru 1:3:3. Čínské kolegyně hodlaly celý den strávit na 嵐山, já a vietnamské kolegyně jsme ovšem ještě měli nedokončené dílo ve 伏見稲荷大社, tudíž jsme se drželi původního plánu a po necelé hodině společné cesty se ve stanici 北浜 odpojili. Japonská železnice mě opravdu baví. Z normálního vlaku se najednou stane metro, z 急行 zase 普通, přesto je orientace dost snadná. A když člověk váhá, je kolem tolik železničního personálu, že není problém se zeptat.

Každopádně po dosažení cílové stanice jsme neotáleli a vyrazili tunely torii na vrchol k 一ノ峰. Chtěli jsme chvátat, ale okolí 伏見稲荷大社 je tak krásné, že drobné chtěné i neplánované odbočky vůbec nevadily. V 一ノ峰 jsme se společně pomodlili, na úpatí 稲荷山 si dali takojaki a jakisobu a znovu nasedli na vlak.

Všechno, co 嵐山 nabízí, se nedá stihnout ani za den, natož půl odpoledne, a tak se naší jedinou zastávkou stal 嵐山モンキーパーク, tedy nádherný horský park plný volně pobíhajících opiček ^_^

Nejenom opičky, hráli jsme si i my ^_^

Už jsou v přípravě plány na příští víkend – v neděli se v každém případě jede ve velkém počtu do Nary, v sobotu se možná v pár lidech podíváme do 姫路市 (jen škoda, že 姫路城 je právě v rekonstrukci, takže není nic vidět). Ještě bude záviset i na financích, jen za tento den jsem projezdil nějaké 4 000 jenů.

Pozn.: Copyright na fotografie 1920×1280 px patří vietnamské kolegyni.